V knihe nájdete rôzne ľudské pohľady na únavu, nájdete tu aj zopár pohľadov z perspektívy Biblie, a tiež pohľady z prostredia katolíckeho, keďže benediktínsky rád vychádza z Katolíckej cirkvi. Takže si treba pri čítaní vyberať, ktoré pohľady a názory čitateľ preberie do svojho života a ktoré obíde.
Ja som si v tejto knihe určite našla to svoje. Predovšetkým mi poukázala na to, že únava ako taká nemusí byť vždy niečo zlé, negatívne. Naopak, únava nám môže pomôcť posunúť sa k lepšiemu zvládaniu života.
Únava není totéž co rezignace. Snaží se nám otevřít oči.
Pustím-li se do dialogu s vlastní únavou, objevím na sobě a v sobě ještě další věc. Narazím na vlastní hranice. Vyvstane přede mnou úkol smířit se s těmito hranicemi a zacházet se sebou laskavě, místo abych se nutil k ještě větším výkonům. Únava mne přivede k tomu, abych se zastavil. Je to, co právě dělám, pro mě to pravé? Neměl bych teď spíš dělat něco jiného? Neměl bych se rozloučit s některými svými představami, které spojuji s prací a se životem? Únava mi ukazuje, že se něco chýlí ke konci. Nekončí ale jen fyzické síly, nýbrž také určitá představa či iluze, kterou jsem si vytvořil o životě. A tak je únava zároveň i pozváním, abych se probudil do sebe samého, do reality a do Boha. Únava mě nutí opustit staré role a přijmout nové, které mi předkládá můj věk nebo změněné životní okolnosti.
Autor vo svojej knihe hovorí aj o signáloch, ktoré nás môžu upozorniť na to, že únava už prekračuje hranicu pozitívneho pôsobenia a začína byť škodlivá.
Únava se často projevuje vnitřním neklidem. Člověk je večer unavený, ale nejde si lehnout, a je plný neklidu. Snaží se ještě vyřídit to či ono v domácnosti, ale nezvládne dovést práci dokonce. Jen tak sáhne tu po tom, tu po onom, avšak bez kloudného výsledku. Chybí mu vnitřní klid… Chybí mu pevný vnitřní bod.
Cítíme-li v sobě únavu, která nás připravuje o síly a veškerou pružnost, která nás vede k cynizmu nebo sarkasmu, je nejvyšší čas, abychom se na své pocity pořádně podívali a zeptali se jich, co se nám snaží sdělit.
Hovorí tiež o možných pôvodoch únavy. Ukazuje to aj na niektorých biblických postavách ako napr. Eliáš, Peter či učeníci v Getsemane... Hovorí tiež o možnom pôvode únavy mladých ľudí.
Prorok Izajáš poznal už ve své době tyto unavené mladé. Příčinu jejich únavy spatřuje v nedostatku důvěry v Boha. Píše: "Junáci zemdlí a unaví se, rekové klopýtají slabostí, ale ti, kteří doufají v Hospodina, nabývají sil, jak orli dostávají křídla, běží a neumdlí, jdou bez únavy." Iz 40,30-31
Muži a ženy, kteří jsou už v mládí unavení a malátní, postrádají důvěru. Nemají důvěru v život ani v Boha. Pohled vzhůru dokáže unavené napřímit. Vzhlédnu-li k Bohu, pocítím v sobě sílu, která mi dává křídla. Tryská z nevysychajícího pramene, z pramene Ducha svatého, jak Ježíš sám nazval tento zdroj.
Okrajovo sa dotýka aj problému nespavosti, ktorý je akýmsi paradoxom pri preťažení, kedy človek napriek veľkej únave nedokáže zaspať.
Důležitou pomocí při nespavosti je rituál večerní modlitby… Večerní rituál za námi zavře dveře uplynulého dne a otevře před námi dveře noci… Potřebujeme určitou přestávku mezi bděním a spánkem, má-li být spánek zdravý. Večerní rituál nám samozřejmě nezaručí, že opravdu usneme a budeme spát. Ale v každém případě nám pomůže uzavřít den dobrým způsobem a my se můžeme s dobrým svědomím vrhnout do náruče spánku a ve spánku do Boží náruče.
V knihe si o únave prečítate ešte mnoho ďalších vecí. Myslím si, že každý si v nej nájde niečo pre seba. Veď kto z nás v tomto uponáhľanom svete nebýva unavený? A predovšetkým, nepodceňujte svoju únavu, ale začnite premýšľať, čo vám chce povedať, na ktoré nezabezpečené alebo preťažené miesta vo vašom živote vám chce poukázať.