Kniha od Maxa Kašparů s názvom O bludných kruzích a bludných kamenech pojednáva o vzťahoch v rodine a zároveň o vzťahoch všeobecne. Veľmi jednoduchým, ľahko čitateľným a zrozumiteľným spôsobom nastavuje zrkadlo dnešnej spoločnosti.
Autor hovorí o bludných kruhoch, v ktorých sa mnohí z nás točia a nevedia ako von, prípadne ani nevedia, že sa v nejakých kruhoch točia (ako napr. nevyrovnanosť so sebou samým, rôzne komplexy, zámena cieľa s prostriedkom, podmienená láska...). A tiež stručne popisuje niektoré kamene úrazu, ktoré naše vzťahy a rodiny ohrozujú zvonku (všeobecný stav spoločnosti ako relativizmus, konzumný spôsob života, znehodnotenie inštitúcie manželstva...) a aj tie, ktoré nás ohrozujú znútra (príbuzenstvo, žiarlivosť, závislosť, choroba, peniaze...). Je to taký ľahký, stručný prehľad, nič komplikované. Celkom fajn čítanie na skrátenie dlhej chvíle. Dovolím si citovať zopár myšlienok:
- Do krize se dostane vždy jen to, co je živé. Kameny u cesty nebo kostry v hrobě se do krize nikdy dostat nemohou. A jsou-li naše vztahy živé, hrozí krize i jim. Řeknou-li mi někteří manželé, že za třicet len společného života na jejich dveře žádná krize ani nezaklepala, nemohu jim věřit a napadne mne, zda to u nich doma nevypadá jako na hřitově. Podobně neberu vážně věřícího člověka, který mi řekne, že nikdy nepocítil krizi víry. Tehdy si pokládám otázku, zda vůbec nějakou víru má nebo jestli jeho víra už není dávno po smrti.
- Číňané, kteří používají znakové písmo, vyjadřují pojem krize dvěma znaky vedle sebe. Znakem nebezpečí a znakem naděje, šance. Je to moudré pojetí krize, protože se v ní skrýva obojí.
- Naděje a síly jsou ve spojených nádobách.
- Víte, v čem je rozdíl mezi lidskou a Boží láskou? V jediném písmenku. Místo u je a. Bůh nás má rád už, lidé až.
- Technika překonala všechny vzdálenosti, ale nevytvořila žádnou blízkost.
- Jako houby po dešti rostou lidé informovaní, ale zcela se vytrácí lidé formovaní.
- Ženy, která z vás má komplex, přijďte domů, posaďte se uprostřed kuchyně a řekněte: "Pojďte se na mne všichni podívat. Jsem originální. Druhou takovou na světě nikde neuvidíte. A je to bez poplatků. V Paříži se na Monu Lisu platí. A já jsem také originál. Dokonce od většího Mistra, než jakým byl Leonardo da Vinci."